Bylo kolem 1:55 rno, když jsem se probudila s vidinou snu, jak někdo umlátil Míšánka. Když příjde na sny,nepamatuju si poslední, který by stál za to, a který by byl z nějakého důvodu vhodný si pamatovat, byl by hezký a měla bych důvod ho po probuzení ještě dosnít.
V tuhle chvilku Vám... respektive spíš mě, pravděpodobně přecitlivělé majitelce, letí hlavou, jestli jsou koně v pořádku. Nebyla jsem si jistá a přemýšlela nad tím, jestli to nemůže být znamení... už asi po čtvrté, když mi něco takového jen blesklo hlavou, jsem jela ke koním, protože kdyby se náhodou opravdu něco stalo, nemohla bych s tím večer chodit spávat. No nic. Nahodila jsem něco na sebe, vzala malou baterku, kolo a jela. Hned na začátku cesty jsem se ujistila, že už nespím, a že JÁ! (jako opravdu já) jedu na kole, protože by bylo opravdu nevhodné v takové rychlosti, kterou jsem už od domu nasadila, nebýt při všech možných a dostupných smyslech, které můžete ve dvě hodiny ráno mít. Dojela jsem ke koním, kolo odhodila za bránou a pomalu sestupovala po štěrkové cestě, abych nevyplašila koně nebo jejich potenciálního vraha, o němž se mi před pěti minutama zdálo...
Koně stáli nasáčkovaní ve stáji a asi jim letělo hlavou, jestli už mi opravdu přeskočilo a ať je tou baterkou a počítáním (dva velcí, jeden poník.."raz,dva a Čeňa") přestanu obtěžovat, protože oni, narozdíl ode mě, chtějí spát!
Tak jsem si oddechla a potom jsem konečně měla čas rozjímat nad nádherně jasnou oblohou a obrovským měsícem. Ze souhvězdí toho moc nepoznám a to obzvlášť pokud mi periferně do ksichtu svítí pouliční lampa, takže jsem se spokojila s tím, že vidím hvězdy... jak jinak.
Nicméně mé vidiny se (díky Bohu) nepotvrdily a já už můžu jít zase v klidu spát, a abyste z toho taky něco měli, vyfotila jsem alespoň ten chvatný měsíc.
Dobrou noc :)
0 komentářů:
Okomentovat